Petr Silovský – jméno, které se dozajista zapíše do historie klubu ABC Braník. Petr byl zvolen předsedou klubu v únoru 2015 a po dobu tří let dával fotbalovému Braníku to nejlepší, co uměl.
Dne 12.6.2018 jeho působení v našem klubu končí. Nabídka, kterou v zimě dostal se neodmítá a my všichni mu ze srdce přejeme, ať se mu daří a ať své fotbalové zkušenosti předává dál.
HODNĚ ŠTĚSTÍ SILI :)
Mé poslední slovo:
Vážení hráči, trenéři, rodiče, fanoušci a členové klubu,
I poslední může někdy znamenat první. Nyní je to mé první poslední slovo a rád bych se s Vámi jako předseda, ale hlavně jako Petr Silovský, rád rozloučil.
Jsem hodně sebekritický a přirozeně Vás ovlivňuje i dění okolo Vás. Dnes vím, že mé rozloučení mělo přijít před půlrokem, když jsem odcházel do Liberce. Teď už to vím. Paradoxně si věci uvědomíte, když Vám někdo, nebo něco nafackuje. Chtěl jsem pomoct, zcela dobrovolně a myslel jsem si, že všechno zvládnu. Jak troufalé…Nevěděl jsem nebo možná jsem si neuměl představit, co mě v Liberci čeká. Ono dělat pozadí a servis fotbalu hodně vyčerpává a já si to tento půlrok zdvojnásobil. Když se daří, daří se i Vám a máte z toho radost, když se nedaří, trápíte se tím. A bohužel se z mého pohledu tato půl sezona nedařila. Vždycky jsem dělal věci na 100% nebo vůbec a dodnes to neumím jinak. O to víc mě to samotného trápilo.
Na Braníku jsem od 13 let a skoro tu samou dobu jsem tady jako hráč, trenér i člen vedení působil. Když jsem se stal v roce 2015 předsedou, byl to v mém věku extrém ale splněný sen. V naší rodině najdete zastoupení snad v každém fotbalovém povolání. Máme nebo jsme měli fanoušky, hráče, trenéry, rozhodčí, správce a dva předsedy. Teď to bude už jen na mém strejdovi v Klánovicích.
Bylo to v mém věku troufalé a ambiciózní ale s veškerou úctou ke klubu, kterého si nesmírně vážím, a kterému jsem chtěl odevzdat ze sebe maximum. Kdybych měl hodnotit uplynulých 6 let, kdy jsem začal angažovat ve filosofii klubu, jsem rád, že se nám podařilo vypracovat se v mládežnickém fotbale do 15 let. Ať již kvantitativně, kvalitativně nebo z hlediska trenérského obsazení. Na tomto poli se povedlo nejvíce úspěchů. Odtržení od tělovýchovné jednoty a samostatnost fotbalového klubu je věc, která tu bude už naždy a já doufám, že ji každý budoucí předseda a členové klubu ocení. Proto jsme to dělali. Z hlediska investic je asi největším počinem nové parkoviště a pravidelné drobné zvelebování šaten a areálu. Jsem vděčný za to, že náš klub stmeluje lidi kolem sebe, že vytváří hodnoty a že je pro mnohé druhým domovem.
Mám za sebou půlrok v nové roli a nikdo neví, jak ta kapitola, zvlášť ve fotbalovém životě, může být dlouhá. Může skončit za den, za měsíc, za rok nebo za pět let. Co ale vím je to, že chci žít jen jeden fotbalový život a u toho zvládat i odpočívat. Možná je to úsměvné, ale úsměv je právě to, co mi momentálně chybí.
Na závěr bych chtěl poděkovat celé mojí rodině a přítelkyni Simoně, protože jsem v nich vždycky našel oporu, radu i rozveselení. Osobní poděkování pak chci věnovat mým dědům. Dědovi Standovi vděčím, že mě toho hodně naučil, a že jsem s nim mohl ve fotbale tolik prožit a doufám, že ještě prožiji. S dědou Honzou už bohužel žádný další fotbalový zážitek prožit nemohu, a tak bych tě chtěl dědo poprosit, kdybys na mě mohl ze shora dohlédout…
Davidovi, Lence, Ivaně, Petrům a Martinovi děkuji za to, že jste byli vždycky skvělí a chápaví kolegové. Matějovi Mrázovi, mému nástupci, přeji empatii, rozhodnost, hodně energie a hlavně, aby z toho měl radost. Doufám, že jsem mým předchůdcům p. Volfovi a p. Maděrovi dělal alespoň trochu dobré jméno a mají radost z věcí, které se podařily a málo vrásek z těch nepovedených.
Přeji Vám všem krásné léto, načerpejte síly a buďte v nové sezoně ještě lepší než jste byli v té předchozí.
Musím se toho ještě hodně naučit a Braníku děkuji, že byl mým učitelem.
Naviděnou.
Petr Silovský